Ani nevlídné podzimní počasí naše čtvrťáky neodradilo od plánovaného výletu do Archeoparku v Chotěbuzi. Od nádraží jsme šli pěšky kolem Rybího domu. Byli jsme nejen v přírodě, ale poučili jsme se o tom, jak žili naši předkové. Archeopark je jednou z nejvýznamnějších památek Těšínského Slezska a to z období pravěku a středověku. Staré slovanské sídliště z 8.- 11. století se nachází na kopci a je vidět již z dálky. Vystupujeme po točitém mostě a zastavujeme se na prvním předhradí, poté jdeme k bráně vlastního hradiště, nad níž visí lebka koně, symbolu Slovanů. Mohutnou dubovou bránou vcházíme dovnitř a vidíme, jak se žilo uprostřed opevnění. Jsou tady repliky slovanských domů, můžeme vstoupit dovnitř a prohlédnout si vybavení – lůžka, ohniště. Zjišťujeme, že naši předkové museli být malého vzrůstu. Ke svému životu plně využívali přírody – pěstovali obilí, len, konopí, zeleninu, luštěniny (brambory, rajčata, fazole ještě tenkrát neznali). Na lovení ryb používali vlastní ruce, trojzubec nebo koše tzv.vrše, obilí mleli na mouku pomocí kamenů tzv.žernovů. Oděvy nosili jednoduché až do roztrhání, také používali kůže zvířat. Slečna, která zde provází, nás upozorňuje na oděvy žen a mužů. Dále se seznamujeme s předměty nalezenými v lokalitě hradiště jako je keramika, srp, sekera, hroty šípů, udidlo, třmeny, ale také okovy pro otroky. To je ale překvapení, staří Slované byli otrokáři. Zastavujeme se také u sloupu slovanského boha Svantovíta, který má obličej do čtyřech světových stran. Nakonec si můžeme zastřílet z luku. Poté odcházíme do vstupní budovy, kde si prohlížíme expozici a plníme řadu úkolů – vyplňujeme pracovní listy, píšeme vzkazy pomoci hlaholice a dobarvujeme ozdoby.
Všichni si mohli informace získané ve vlastivědy propojit s vlastní zkušeností.
Čtvrťáci + Šárka Prokšová + Jana Mlčochová
