V pondělí ráno jsme měli v první třídě vzácnou návštěvu. Protože se zrovna učíme o hodinách, využili jsme toho, že máme v Háji odborníka na slovo vzatého, a pozvali k nám do třídy pana Richarda Štrycha. Přinesl s sebou i nádherné dřevěné hodiny, které v nás hned od začátku vyvolávaly spoustu otázek.
„To nejsou žádné hodiny, vždyť nemají ani čísla,“ ozvalo se z davu. Nejen nad tímto zvoláním jsme nad hodinami společně bádali. Dozvěděli jsme se, jak to v hodinách vypadá „vevnitř“, jak jsou hodiny poháněné, co je to kyvadlo, proč jsou právě tyhle dřevěné hodiny takhle veliké a co všechno potřebujeme umět, abychom takové hodiny mohli vyrobit sami. Budete překvapeni.
Potřebujeme si to všechno správně propočítat (matematika). Potřebujeme mít originální nápad a umět kreslit (výtvarná výchova), abychom si hodiny mohli navrhnout třeba na papír. Vybrat dobré dřevo (prvouka) a zvládat pracovní kompetence i trpělivost (pracovní činnosti), abychom hodiny dokázali vyřezat. Potřebujeme umět dobře číst a psát (český jazyk), abychom dokázali své hodiny prodat a hodí se nám i cizí jazyk, abychom je mohli prodávat i do zahraničí. 🙂
„To se přece všechno učíme.“
„To ano, ale dokázal by někdo z nás takové hodiny opravdu vytvořit?“
„Asi ještě ne.“
„Tak to znamená, že se ještě chvíli budeme muset učit.“
Pro každého z nás může ta „chvíle“ být jinak dlouhá a i když na konci naší cesty nemusí být takhle krásné hodiny (ale může tam být třeba i to, co si dnes ještě vůbec nedokážeme představit, protože ten svět je stále rychlejší a naše budoucí povolání možná ještě ani neexistuje), možná nám to celé (škola a tak) dává o kousek větší smysl. 🙂
Děkujeme,
Pavlína Loňková a prvňáčci
